Přeskočit na obsah

Antoine Valois-Fortier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antoine Valois-Fortier
Osobní informace
Datum narození13. března 1990 (34 let)
Místo narozeníQuébec KanadaKanada Kanada
StátKanada
Výška189 cm
RodinaBeatrice Valoisová-Fortierová (sestra)
Sportovní informace
Klub / DojoDojo de Beauport (klub)
Shidokan club Montreal (klub)
INS Québec (NTC)
TrenéřiNihad Mehmedović (klub, osob.)
Nicolas Gill (vrch., repr.)
Scott Livingston (vrch.)
Janusz Pawłowski (vrch.)
Michel Almeida (repr.)
Kategoriestřední váha
Úchoppravý
Oblíbená technikauči-mata, o-soto-gari, o-uči-gari
Účast na LOH2012, 2016
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2019
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
bronz LOH 2012 polostřední váha
Mistrovství světa v judu
stříbro MS 2014 polostřední váha
bronz MS 2015 polostřední váha
bronz MS 2019 polostřední váha

Antoine Valois-Fortier (* 13. březen 1990 Québec) je kanadský zápasníkjudista, bronzový olympijský medailista z roku 2012.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

S judem začal ve 4 letech v Québecu v Dojo de Beauport.[1] Vedle juda hrál závodně basketbal, ale v 15 letech upřednostnil kariéru v judo. V roce 2009 utrpěl zranění zad (vyhřezlá ploténka) a rok netrénoval.[2] Vrcholově se připravuje v Montréalu v národním tréninkovém centru INS Québec. V kanadské mužské reprezentaci se prosazuje od roku 2011 v polostřední váze do 81 kg. Jeho osobní trenérem je Nicolas Gill.[3]

V roce 2012 se kvalifikoval na olympijské hry v Londýně a v úvodním kole způsobil jedno z největších překvapení turnaje, když vyřadil favorizovaného Ázerbájdžánce Elnura Mammadliho. Od úvodní sekundy zápasu si Mammadliho hlídal v úchopu a v prodloužení přesvědčil rozhodčí o své lepší připravenosti na praporky (hantei). Jeho spanilou taktickou jízdu turnajem zastavil až ve čtvrtfinále Rus Ivan Nifontov, který v polovině zápasu kontroval jeho pokus o o-soto-gari technikou harai-makikomi. V opravách se probojoval do boje o třetí místo proti Američanu Travisi Stevensonovi. Koncem první minuty se ujal vedení po kontrachvatu uči-mata-gaeši na juko a bodový náskok udržel do konce zápasu. Získal bronzovou olympijskou medaili.

V roce 2016 se kvalifikoval na olympijských hrách v Riu. Olympijský los ho podobně jako před čtyřmi lety od úvodního kola nešetřil. Favorizovaného Francouze Loïca Pietriho vyfauloval na šido po jeho chybě v boji o úchop. V dalším kole zvládl otočit zápas s nepříjemným Argentincem Emmanuelem Lucentim. Ve třetí minutě zápasu s Lucentim upadl na wazari po technice de-aši-harai, ale vzápětí vyrovnal kontrachvatem tani-otoši. Na konci hrací doby zvítězil po dvou napomenutí (šida) soupeře a postoupil do čtvrtfinále proti Chasanu Chalmurzajevovi z Ruska. Vyrovnané čtvrtfinále rozhodla jeho chyba v prodloužení, když po prohraném boji o úchop nezachytil Ingušovo o-uči-gari. V následných opravách neuhlídal šikovné nohy Japonce Takanori Nagaseho a po o-soto-gari skončil na děleném 7. místě.

Vítězství

[editovat | editovat zdroj]
  • 2014 - 1x světový pohár (San Salvador)
  • 2015 - 1x světový pohár (Ulánbátar)
  • 2017 - 2x světový pohár (Tchaj-pej, Chöch chot)
Turnaj 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
polostřední váha
Olympijské hry 3. 7.
Mistrovství světa úč. úč. 2. 3. úč. 3.
Panamerické hry 3.
Panamerické mistrovství 3. 2. 2. 2. 3. 1. 1. 1.
MS juniorů úč.
  1. Archivovaná kopie. www.jointheleaders.com [online]. [cit. 2013-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-16. 
  2. Archivovaná kopie. www.tvasports.ca [online]. [cit. 2014-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-06. 
  3. Archivovaná kopie. www.lapresse.ca [online]. [cit. 2014-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-06. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]